Expedice Maroko 2009
O zvířatech a lidech
Fondoucká rodinka
Co a jak se dělo na Fondouku?
The American Fondouk znamená něco jako Americký útulek. Je provozován americkou charitativní organizací MSPCA, která sídlí v Bostonu. Fondouk ve Fezu má svého ředitele a zároveň jediného kvalifikovaného veterináře, jímž je Dr. Dennys Frappier. Ten má k ruce skupinu suprovních lidí, bez nichž by se jen těžko obešel.
Houssine je technik přes velká zvířata, trpělivý učitel, skvělý praktik, jemuž léta praxe dala výraz vystudovaného veterináře, který přesně ví, co má dělat. Navíc mluví jak francouzsky, tak i anglicky, takže se s ním není problém bavit na jakékoliv téma. Houria je technička přes malá zvířata a taktéž, jak u Houssina, léta praxe jsou léta praxe. Neumí anglicky, ale rukama a hohama se s ní dá parádně domluvit a učitelka je to také velmi dobrá. Pak je tu i Touriya, která dělá malá zvířata, pokud je třeba pomoci a jinak je většinu času v kanceláři a pomáhá Dr. Frappierovi s uřadováním. Dr. Frappier je k ruce technikům, pokud si s něčím neví rady anebo když dojedou vzácní koňové, ale po většinu času jsou technici samostatní a na Dr. nezávislí. Pak tu je kovář Azami, který se dokáže vypořádat i s kopyty těch nejpodivnějších tvarů a zbavuje zvířata podkov hluboko vrostlých do rohoviny. Driss je údržbář, zahradník a mistr ve vaření čaje, Hakim je mladý klučina, který pomáhá se vším, co je potřeba plus dělá o víkendech stájníka, Aziz a Garni jsou další údržbáři, Mohammed je manažer, jeho bratr Omar dělá řidiče a různé práce, při kterých je potřeba něco někam zavézt, nebo něco přivézt a pak je tu také noční hlídač Adnan.
Celoročně do Fondouku přijíždějí studenti i doktoři z různých koutů světa, aby pomohli a něčemu se přiučili.
Denně se ošetří spousta zvířat. Muly, osli a koně přicházejí s odřeninami, abscesy na často iritovaných místech těžkými náklady a špatnými postroji, s ranami malými i velkými, přicházejí ke korekci zubů, k odčervení, s kolikou, vyhřezlým rektem, jazykem paralyzovaným špatným udidlem, s popáleninami, kulhající, se skrotálními novotvary po nesprávné kastraci, se zlomeninami, laminitidou,... Příchozí psi a kočky trpí inapetencí, zvracením nebo průjmem, sem tam přijde parvoviróza, zvíře dehydratované na sušenku, zevní i vnitřní paraziti, miózy, oční i ušní záněty některé vhodné už jen k enukleaci či amputaci, rány po psích rvačkách, po střetu s autem, zlomeniny, popáleniny, respiratorní problémy... U ovcí a koz převládaly v době před Ovčím svátkem urolity u beranů a pak to byly zejména mastitity, výhřezy dělohy, císař, respiratorní problémy, rány, lymfadenitida, zevní i vnitřní paraziti atd. Přišlo však i nemálo zvířat, jejichž zdravotní stav se už neslučoval s normálním žitím ani po případné léčbě a ta pak byla bezbolestně utracena.
Den dobrovolníka začínal v osm hodin ráno, ale brána Fondouku se otvírala už v půl osmé, takže jsme jen tiše zapluli do víru dění a pomáhali, kde mohli. Zkusili jsme si všechno, na co jsme měli dostatek odvahy. Ku pomoci tu vždycky někdo byl, takže se nebylo čeho bát. Časem člověk získal zručnost a jistotu a tak jsme se pouštěli do některých případů i sami. Problémem občas bylo vyzjistit, co je se zvířetem špatně, pokud majitel nemluvil francouzsky nebo anglicky anebo to na zvířeti nebylo jasně vidět, ale stačilo zavolat Hourii nebo Houssina a bylo to.
Do dvanácté hodiny se ošetřovalo zvířectvo příchozí a ve dvanáct se brána Fondouku zavřela. Do jedné se dodělávalo, co bylo rozdělané, když bylo na odpoledne mnoho operací, tak se udělaly převazy u hospitalizovaných pacientů, nebo se udělaly drobnější operace a mezi jendou a druhou byla obědová pauza. Tu jsme trávili buď ve vilce a u bazénu, anebo jsme chodívali jíst se zaměstnanci. Maročani se vždycky dělí o jídlo a čaj a tak jsme občas taky uvařili něco společného, abychom měli co nabídnout. U jídla byl vždycky kopec srandy. Driss se snažil učit anglicky fráze typu: You are beautiful, I love you, I am handsome a pak to praktikoval na Touriyi aníž by věděl, co to znamená. Ti dva se pořád kočkovali a pro nás to byla legrace.
Od dvou do čtyř pak probíhaly operace anebo převazy, pokud nebylo co operovat. Ve čtyři padla. A někdy i dřív, když jsme byli šikovní. Zvláště za deštivých dní nebylo pořádně co dělat. Pak už se šlo jen do mediny, nebo nakoupit s doktorem nebo Omarem do supermerkáda, nebo jsme se jen tak povalovali ve vilce a koukali na filmy.
Fotky v této fotogalerii jsou jen pro odvážné :o)
9.3.2010 Káča*
